Deprese – moderní problém nás všech

Deprese - moderní problém nás všech

Deprese nemá úplně jednoznačnou definici. Všeobecně pojem “deprese” označuje souhrn několika afektivních poruch, které uvádí pacienta, trpícího těmito poruchami, do fyziologického stavu, kdy (na emocionální rovině) není schopen prožívat radostné události či pocity štěstí. Takový člověk vidí svět přehnaně melancholicky, beznadějně a cítí se velmi vyčerpaný životem samotným. Veliké nebezpečí u těchto pacientů je fakt, že se u nich mnohonásobně zvyšuje riziko sebevraždy

Z biochemického hlediska jde (jednoduše řečeno) o neschopnost neuronů reagovat na stimulanty (tzv. neurotransmitery), což jsou látky, které přenášejí nějakou informaci nebo o situaci, kdy sám mozek buď vytváří těchto látek málo, a nebo je rychle odbourává. Mezi neurotransmitery patří například serotonin (známý jako “hormon štěstí”), dopamin, noradrenalin a nebo glutamát. Většinu z těchto látek si neumí tělo samo vytvořit, a proto je musím do těla dostávat nějakým jiným způsobem (v případě akutních depresivních stavů pomocí antidepresiv), nejčastěji v podobě potravin jako jsou například ořechy, banány nebo kuřecí maso.

Co deprese není

Výraz “depka” dnes využívá mnoho lidí (především v mladší generaci) a považují ho za ekvivalent k slovu “deprese”. To ovšem není správné vyjádření. “Depka” je stav, kdy se Vaše nálad nějakým způsobem zhorší na základě nějaké události. Z pravidla se nejedná o tak intenzivní a dlouhotrvající emoční propad. “Deprese” je naproti tomu oficiální označení pro výše popsanou poruchu. Poruchu, kterou většinou nespraví nějaká dobrá hudba, kniha či “pokec s kámošem”. Depresivní pacient za svou poruchu nemůže a ani ji nemůže ovlivnit. Vyvarujte se proto předčasnému souzení depresivních pacientů a snažte se je spíše vyslechnout, než jim stále radit (věřte mi, neustálé rady není to, co by chtěl depresivní člověk poslouchat).

Skrytá hrozba

Během života postihne podle výsledků WHO (Světová zdravotnická organizace) až 20 % populace. Nejčastěji jsou depresivní poruchy diagnostikovány mladým lidem v období pozdní adolescence nebo v rané dospělosti. Dalším, neméně ohroženou skupinou, jsou potom starší lidé ve věku 65 – 70 let. 

Depresivní poruchy (společně s úzkostnými poruchami) se začínají projevovat v případě, kdy je člověk pod velkým tlakem např. v práci, nebo na něj působí jiný enormní stresor (například úmrtí v rodině, rozchod/rozvod). Dovoluji si tvrdit, že i většina z Vás – čtenářů už někdy zažila situaci (nebo období), kdy jste byli pod velkým tlakem. Dnešní doba je takovýchto situací plná. Zaměstnání, škola, rodina… A mnoho dalších oblastí Vašeho života, kde jistě dochází k působení velkých stresových faktorů.  Zde platí, že krizi je třeba předcházet pravidelnou prevencí v podobě metod zvládání stresu.

Pokračováním užívání této stránky souhlasíte s použitím cookies. více informací

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít